SKK Hořice

Do Svitav jsme jeli s jediným cílem. Pokusit se vyhrát a tím si zajistit definitivu setrvání v divizi. Domácí ani na chvíli nepochybovali o svých jistých bodech. První duel byl velmi vyrovnaný. Gabriela Rusová si vytvořila v první části malý náskok, který houževnatě v druhé části bránila a ubránila. Hodně klíčový pro nás byl druhý duel, kde výborný domácí hráč Kabelka měl vytvořit pro domácí rozhodující náskok.  Domácí i nás pak překvapil Martin Dymáček odpovědným a velmi dobrým výkonem.  Pavel Kabelka se dostal pod tlak, začal dělat chyby a místo vysoké a očekávané výhry dostal pořádný klepec. A když pak famózní Radek Košťál si ze svého soupeře udělal sparingpartnera dal mu po skvělé hře dalších 81 dřev do kufru, bylo po zápase. Zvláště Radkova druhá padesátka byla drtivá (148+106=255). Nepoučitelný Václav Inquort se zase vyšťavil v pondělí a ve středu na tréninku a v pátek hrál opravdu špatně(191) a byl vystřídán Dominikem Rumlem.  Ten zahrál výborně(226) a získal pro nás další body, stejně jako Bartoloměj Vlášek s jinak výborným Sýkorou. Část naší výpravy pak začala pilně plnit plán tržeb malé a hezké barmance. Mezitím Karel Košťál, kterému chyběl při startu dotahováka ten adrenalin, který tam vždy byl, dostával docela nakládačku od svého soupeře (už naprosto o nic nešlo). Karel měl nezvykle mnoho újezdů(15) a vůbec dorážková se mu nedařila. Body ale byly doma. Pak jsme asi hodinu čekali v autě na tu veselejší část naší výpravy. Když konečně přišli, barmanka už nebyla barmanka, ale Gábinka, která ty hořické veselé hochy srdečně zvala na příští zápas ve Svitavách, pokud tyto ustojí ten závěrečný boj o setrvání v divizi. V autě na zpáteční cestě mě učili rozjaření hoši některé sprostonárodní písničky, jejichž slova by nebyla publikovatelná  ani v pánském erotickém časopise nevalné úrovně. Kromě častějších zastávek cestou se pak už nic zvláštního nestalo.

(Dymáček Zdeněk)