SKK Hořice

Podrobný zápis, Tabulka

A znovu zazněla ta produktivní věta, že paní Langrová doma naložila utopence a znovu byť jsme ještě nepozřeli ten Boží oplatek, účinek již byl blahodárný. A což teprve až chuťové pohárky ochutí toto dílo… (mimochodem placka od manželů Kroupových – echt, excelent gold) …Sestava domácích vybízela k změně našeho rozestavění, vybízela k ataku. Dvě nejvýraznější opory domácích Jaroslav Bulant a Zdeněk Ransdorf rozdělily svůj účinek na úvod a závěr utkání.
Na Bulanta nastoupil Martin Hažva a vedle proti Janu Ransdorfovi byl nominován Jirka Baier. Bulant začal v plných celkem svižně, ale jen do prvního přechodu na dorážku. Martin chytil pravou ulici  a demolice odstartovala. Štěstí, že se nehrají dvoustovky, byl by to příděl na trajler.  Suma sumárum 0:4, 551:632 (s dorážkou 259!): Bulant byl odstaven na vedlejší kolej, kde bude minimálně do dalšího zápasu čekat na přepřažení. Vedle Jirka Baier začal rovněž výborně, na úvod 100 v plných a v dorážce shodně jako Martin – 63. Do 60 hodů Jan Ransdorf jakž takž vzdoroval tlaku Jirky, v druhé půlce byl však jeho tlak zcela  eliminován. Máme lák – máme brnění, na nás si jen tak nepřijdete. Suma sumárum 1:3, 532:583. Po první rundě 0:2, mínus 132.
V druhé rundě byl proti Františku Dobiášovi nominován Vojta Tulka a vele proti Františku Kopeckému Jaromír Šklíba. Vojta ví, co hraje a byl to přímý tah na bránu. Šestistovka byla nadosah, ale Vojta si ji nechal do Prahy na Slavoj. Parádně 1:3, 525:587. Vedle se Jaromír trápil s duchcovským rohem v průběhu celého náhozu. Magnet ne a ne pustit Járu do ulice. Podobně byl na tom i jeho soupeř. Ale i tato těžká kuželkářská práce znamenala body v poměru 1:3, 523:542. Po dvou rundách 0:4, mínus 213.
Zdolat dvoustovku a zajistit alespoň plichtu se měli pokusit proti Radku Kroupovi Miloš Civín a proti Lukáši Vikovi Zdeněk Ransdorf. A Civín začal excelentně, demoličně 109+53. Radek odpověděl také solidně 89+54. Zdeněk Ransdorf začal vlažně 88+53, Lukáš na to výborně 95+61.  V dalších dvou setech však začal získaný náskok mizet po desítkách. Zdeněk rozbalil své umění a po vlažném začátku 141, přidal zavarkovských 168, 175 a nakonec 165, na tři dráhy tedy 508 (s celkovou dorážkou 258!) Těžká písemka pro Lukáše Vika. Suma sumárum 3:1, 649:558. Z 213 kuželek svítilo v jednu chvíli na totalizátoru nějakých cca 70 kuželek. V poslední položce Radek odrazil Miloše Civína v dorážce 70:45, a podržel hořické vítězství o 85 klacků. Upřímně po prvních 2 rundách očekával jsem součet někde nad 3500 kuželek. Závěrečný tlak  domácích byl neskutečný, ale zadáci to zvládli důstojně.
V přecpaných Teplicích pak ne a ne nalézt restauračku k vítězné večeři. Nakonec nás přítel Google navigoval do restaurace Cukrovar v Lovosicích, kde jsme v besedě u stolu tvaru jakési ledvinky vítězství řádně oslavili. Za týden Slavoj Praha a derby bratří Hažvových na pražské kuželně. Zdravíme do Březovic.

(MH)