SKK Hořice

Přijel k nám soupeř, který by za normálních okolností měl být hratelný. Ty normální okolnosti jsou takové, když každý hraje to, na co má.

Ivan Vondráček podal skvělý výkon, překonal tu bájnou šestistovkovou hranici. Prohrál pár kuželek s nejlepším hráčem hostí, mladým Kňapem, který vynikal už jako dorostenec. Tentokrát naše béčko postavilo do základu našeho vynikajícího dorostence, Ondru Černého. Ten nezklamal a za nominaci se odvděčil výbornými 577.  Vysoko porazil hostujícího Jírovce a položil dobrý základ pro další vývoj zápasu. Ten už ale tak pěkný nebyl. Bojovný Ondra Fikar bojoval se soupeřem , ale i se sebou samým a doslova vydřel bod. Zaslouží plné uznání za to, jakým způsobem se se všemi okolnostmi dokázal vypořádat. Ale tím byla naše pozitiva vyčerpána. Vedle Ondry hrál Petr Vokáč. Nervozita mu svazovala ruce a pěkné okamžiky střídaly zcela nesmyslné a tak požádal  o vystřídání. Míra Nálevka ale nehraje v této době dobře, každý hod jiný, hodně újezdů a tak prohrál s velmi slabým soupeřem. A naši dotahováci? Ta nervozita se přenesla i na ně, oba prohráli s velmi průměrnými protivníky, zdaleka nepodali výkon, na který mají. Hosté z lázeňského města Poděbrady dostali body zcela zadarmo. Doufejme, že to byl zápas z naší strany ojedinělý, protože pokračování toho, co jsme viděli dnes by nás hodilo zpět do divize. Některým hráčům by věru neškodilo, kdyby alespoň jednou týdně přišli si tu kouli omáknout na tréninku. Získali by trochu na jistotě, která nám tentokrát tolik chyběla. Újezdů bylo víc než požehnaně.

(ZD)