SKK Hořice

Domácí  zápasy  našeho áčka rozhodně nejsou pro slabší nátury. Do posledních hodů nikdo nevěděl, kdo strhne nakonec vítězství na svoji stranu. Naše úvodní dvojice hrála velmi dobře, ale ani soupeř nehrál špatně . Ivan Vondráček se opíral o vynikající plné, v dorážce má ale stále rezervy. Paradoxně to byla ale dorážka, která rozhodla o jeho těsné výhře. Velmi cenné body . Vedle hrál ale Dominik Ruml prvoligové kuželky. Nejlepší plné i dorážková a nejméně chybných hodů. Porazil nejlepšího hostujícího hráče rozdílem třídy a teprve po skončení celého zápasu jsme plně docenili jeho výjimečný výkon, po celkově těsné výhře na kuželky. I v historických tabulkách naší kuželny patří mezi to nejlepší, co tu kdy bylo. Druhá naše dvojice tu první ani zdaleka nenapodobila. Vojtovi Tulkovi se plně vydařila jenom jednička. Na ostatních drahách už zdaleka tak precizní nebyl. Poměrně vysoko podlehl stále se lepšícímu Václavu Furstovi.  Čulibrčí čepičku ale přece jenom nezískal. Tu si Václav Šmída přece jenom nenechal vzít hlavně díky množství chybných hodů. Zvláště pravý sedlák na jedničce ho pořádně vyučoval. Měl na něho 5 prázdných hodů a jak se mně po zápase svěřil, tak pravý sedlák ho trápí už delší dobu. A přesto měl Václav štěstí. Už prohospodařený duel nakonec vyhrál, když jeho soupeř hodil posledním hodem do plných od roha 4.  Pět bylo na plichtu. Vedli jsme na body 3 : 1, ale na kuželky o pouhých 16 dřev. Na všech hráčích posledních duelů byla znát značná nervozita a odpovědnost.  Nejlépe se s tím vyrovnal Michal Wohlmuth, nejhůře Petr Fara, který nezvládl závěr a má svůj podíl na naší výhře. Oba naši aktéři se velmi snažili, ale psychicky vypjatý zápas jim přece jenom trochu svazoval ruce. Radek Košťál výbornou dráhou č.4 přece jenom získal malý náskok, který uhájil do konce. Martin Hažva pak nedovolil Wohlmuthovi výrazněji utéci a vydřené a velmi cenné body nakonec doma zůstaly.

(ZD)