SKK Hořice

Za normálních okolností by pro mě nebyl Petr Kolář vážnější soupeř. A jaké že to jsou normální okolnosti? Hrát to, co hraji při tréninku. Bohužel za této situace nastoupím za céčko, jenom v krajním případě (absence, nemoc apod.) Tady se nejedná o ztrátu formy, ale o blok, který mě drží už delší čas a který se treninkem neodstraní. Tím velmi poškozuji družstvo. Ta intuice která mě už na jaře přivedla k rozhodnutí skončit s registrovaným hraním byla správná. Kolegové a kamarádi z výboru mě ještě na 1 rok přemluvili, ale byla to chyba. Honza Masopust měl vynikající plné, ale s dorážkovou to bylo horší.  Na soupeře to ale stačilo. Láďa Zívr  je hráč velkého formátu. Plné ho okrádaly, kde to jenom šlo, ale dorážková naprosto vynikající. Daleko nejlepší z celého startovního pole. Zajímavý vývoj hry měl Adam Balihar. Měl našlápnuto na 450. Měl výbornou první půlku(224)a ještě druhé plné(150). A pak nastal kolaps. Měl 10 újezdů za sebou na předního roha, znejistěl a pak už se nevzamatoval. Veliká škoda. Zato Nela Bagová se mě odvděčila za nominaci, kdy jsem jí dal přednost před Bráchou Kryštofem, vynikajícím výkonem. Zvláště druhá půle(234) byla excelentní. Domácího matadora zachránila od porážky až hodová devítka v 99 hodě.  O Petrovi Vokáčovi platí v podstatě to, co jsem napsal o Honzovi Masopustovi. Skvělé plné a slabší dorážková  s mnoha újezdy. V Jičíně jsme rozhodně nezklamali. Myslím, že setrvání v krajském přeboru by neměl být žádný problém.

(ZD)