SKK Hořice

Ideálně rovná saduritová dvoudráha, celkem moderní automaty Volmer, ale staré kuželky s ložisky – sindur a suché kříže, jako roští. Tak by se dala charakterizovat kuželna v Pardubicích, kde jsme naposledy hráli před více, než 20 lety. A začali jsme výtečně. Radek Košťál po výborných plných i dorážkové semlel domácího Veselého vysokým rozdílem. Díval jsem se po domácích, ale ti zůstali klidní, jako želvy. Zpozorněli, když dobře hrající náš Bartoloměj Vlášek skvělým závěrem porazil domácího nestora a špílmachra Zemánka  po vynikajícím závěru. Vedli jsme 4 : 0 na body a o 56 kuželek. Bohužel Martin Dymáček velmi často hraje třífázové kuželky s nulákem v závěru a to se stalo i nyní. Po výborných prvních plných i dorážkové(celkem 226) zahrál i dobré druhé plné, aby pak totálně zvoral druhou dorážkovou(41!) a umožnil soupeři pohodlně poměrně vysoko vyhrát. Martin Mazura začal výborné plné na dvojce, ale špatnou dorážkovou udržel špatně hrajícího Vaňka ve hře. Druhou půlku pak Martin doháněl až dorážkovou, ale na čtyřstovku přesto nedosáhl. Zato Vaněk zahrál druhou půlku famózně (258) a průběh zápasu zcela otočil. Malou naději na případnou plichtu nám vrátil Václav Inquort, když po průměrné první půlce(205) zahrál výborně jedničku a exligového Šice dokázal porazit. Vedli jsme na body 6 : 4, ale značnou ztrátou v kuželkách.  Na výhru jsme pomýšlet nemohli, ale kdyby Karel Košťál porazil domácí jedničku Talacka, tak bychom dosáhli na bod. Talacko ale především výbornou dorážkovou jakékoliv překvapení odmítl a domácí nakonec vítězství mohli oslavit. Ale naše vystoupení je rozhodně velmi překvapilo. Podle jejich vyjádření očekávali snadnou výhru.