Už z výsledků je zřejmé, že koulet v Třebechovicích není žádný med a že se to asi s naší padavkou nějak nedá srovnávat.Výborný výkon z našich zde podal především Zdenda Měkota a na chvíli otočil kormidlo zápasu na tu správnou stranu. Ale to bylo z naší strany vše. Evidentně svůj den zde neměl Luděk Horák, který jediný z našich zahrál hluboko pod 400. V Třebechovicích jsem hrál naposledy, když ještě Žižka viděl na obě oči, takže nemohu víc, než komentovat strohou řeč čísel. Ale prohrát s tak kvalitním soupeřem na jejich půdě o 30 kuželek není rozhodně žádná ostuda.

V Pardubicích podalo naše družstvo velmi dobrý výkon. Možná chyběla k úplné dokonalosti jen ta zlatá ruka Jakuba Weigla. Rozhodující moment zápasu nastal nepochybně hned v úvodním duelu, kdy se „zbláznil“ domácí Talacko. Jinak se možná body stěhovaly k nám. Kdo ví ?Výborné výkony z našich podali zejména Petr Vokáč a Patrik Weigl. Ostatní hráli též dobře, jenom něco chybělo tomu Ondrovi Fikarovi. Na Zemánka určitě měl. Ale co naplat. V Pardubicích je sadurit a deskoví hráči už dnes hrají trochu jinak, jak to deskové povrchy potřebují. I přes porážku ale naše béčko potvrdilo, že je kvalitní družstvo, se kterým musí každý účastník divize vážně počítat.

Určitě jeden z nejlepších hráčů SKK Hořice vůbec,  Jakub Weigl,předvedl opět výkon snů a naznačil, kam je až schopen dojít. Daleko nejlepší hráč zápasu s přehledem vybodoval nejlepšího hráče hostí Holakovského a vytvořil pro nás solidní náskok. František Kráčmar měl výborné tři první položky, nezvládl však plně druhou dorážkovou a umožnil svému soupeři otočit vývoj duelu. A pak přišel první vážnější úder hostí. Luděk Horák neustál dráhu č.2 (185) a dostal od dobře hrajícího Gáluse docela slušný výprask. Ztrátu docela slušně hasil na vedlejších drahách Petr Vokáč. Definitivní rozhodnutí pak přišlo v závěrečném dějství. Patrik Weigl vysoko prohrál první padesátku se Seniurou (207 : 245). Druhá půlka už byla sice vyrovnaná, ale protože Ondra Fikar porazil soupeře o jedinou kuželku, stačilo to hostům k vítězství . Rychnov se představil ve výborném světle a ani vynikající náš úvodní výkon Jakuba Weigla je nedokázalo rozhodit. Jeho celkové číslo, blízké hranici 2700 má výbornou sportovní úroveň.

Naši nehráli v Červeném Kostelci špatně.Jakub Weigl prohrál v kvalitním duelu s Vlčkem o 4 kuželky a Zdenda Měkota pak vyhrál ,zase těsně, nad domácím nestorem Zdeňkem Kejzlarem. Pro vývoj celého zápasu byl nejpodstatnější třetí duel. František Kráčmar byl po půlce 204 střídán Petrem Vokáčem, kterému se v Kostelci tradičně nedaří. A nebylo tomu jinak ani teď. Franta Adamů naši dvojici rozstřílel na cucky a získal, jak se později ukázalo, rozhodující náskok. Z naší strany pak přišlo to nejlepší na konec. Ondra Fikar i Patrik Weigl své soupeře vysoko porazili a upravili stav zápasu do přijatelného stavu, i když 28 kuželek domácím zůstalo a tím i body.

Vítěz pardubického krajského přeboru a nováček divize jasně ukázal své kvality a důvod, proč tak výrazně ten krajský přebor vyhrál. Naši zkušení borci museli hrát celý zápas naplno a teprve koncovky duelů pak vyznívaly v náš prospěch.Rozhodně v divizi neřekly Svitavy své poslední slovo.Naše béčko má na začátku této sezóny výbornou formu a jenom doufám, že jim vydrží déle, než loni, kdy prvních pět zápasů vyhráli a pak měli dlouho hluché místo. Výkon Svitav by zatím stačil na všechny domácí starty céčka a to je varování. Jakub Weigl,Petr Vokáč a Ondra Fikar rozhodli svými skvělými výkony zápas. Zdenda Měkota naznačil jasně, že se loňská forma vrací. Luděk Horák měl slabší chvíli v dorážce na jedničce, ale překonal ji a pak už hrál velmi dobře. Zatím nejhorší start do sezóny má Martin Bartoníček. V průběhu první  půlky byl pro nejistý výkon střídán Patrikem Weiglem. Martin je bezpochyby výborným hráčem a je jenom na jeho psychice, kdy začne hrát opět na špici svého týmu.

Uhrát na hampejzu v  Dobrušce 6 čtyřstovek se rovná malému zázraku. Je třeba se oprostit od našich padavých drah, protože v Dobrušce hodit 400 je výborný výkon. A 2484 družstev je výkon snů. Naši nejlepší, Petr Vokáč a Ondra Fikar hodili shodně 427, což představuje skvělé výkony, u nás dejme tomu 470. To už se domácím hádám dlouho nestalo, aby si doma pověsili tu kanáří klec. Naši zahájili sezónu skvěle. Domácí nechť mně prominou ten výraz hampejz, ale tak se kuželkářských kruzích prostě nepadavým kuželnám říká.

Zápas měl vynikající sportovní úroveň. Aktéři předváděli ligové kuželky. Oba naši načínáci hráli dobře  a své duely vyhráli i když soupeř jim nic nedaroval. Luděk Horák hrál velmi dobře, přesto našel svého mistra v mladém Babkovi, který zejména na dráze č.2 demonstroval kuželky vysoké úrovně (247).Ovšem na vedlejších drahách řádil Petr Vokáč, jako černý kašel ve školce. Vynikající plné (329) spolu s výbornou dorážkovou, to byla pastva pro oči náročného diváka.  Zdálo se být rozhodnuto. Vedli jsme 6 : 2 na body a o 62 kuželek. Pak ale nastoupil v dresu hostí výborný Karel Hofmann a bylo všechno najednou jinak. Plné 173,dorážka 88 a půlka 261!! Martin Bartoníček hrál naopak špatně a bylo po náskoku. V polovině dorážkové šel z placu a nastoupil náhradník Zdenda Měkota. Ale ten je bez formy a hrál stejně špatně, jako Martin. V poločase dostávali oba šišku 88 kuželek a došlo k dalšímu střídání. Jakub Weigl zahrál ale výbornou druhou  půlku (241) a 20 kuželek dokázal stáhnout.   Na vedlejších dráhách ale jistil situaci skvělý Ondra Fikar , který zejména druhou půlku zahrál excelentně (243) a nedal snaživému Juskovi šanci na případný úspěch. Byly to perně vybojované body a radost z nich byla oprávněná.